,,Světlo Večernice neroste ani neslábne.
Je mé a dám je, komu chci... jako své srdce."






V pohárku ospalé sedmikrásky...

2. května 2013 v 19:41 | Sarsorika |  Zánět básnického střeva
Schoulená pod tyrkysou vlečkou slunečné oblohy
v ledových pramíncích slz ranní rosy
v pláči nevyřčených proseb
zakletá kouzlem čekanek

Stočená do klubíčka v pohárku ospalé sedmikrásky
ovinutá hebkou přikrývkou splněných přání
s posledním polibkem bezejmenného prince
ukolébaná k věčnému spánku.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luné | Web | 2. května 2013 v 19:48 | Reagovat

Ukolébána k věčnému spánku utkaného z nejkrásnějších dek sladkých snů.. :)
Nádherné..

2 all-is-magic | E-mail | Web | 4. května 2013 v 9:11 | Reagovat

Příjemná básnička k nočnímu snění pod hvězdnou oblohou... Už se těším na večer :)

3 Christina | Web | 4. května 2013 v 10:09 | Reagovat

Krása!
Ach, ta čistota, ta nevinnost prvních slz, ach...

4 Parandelic | Web | 5. května 2013 v 9:48 | Reagovat

Mám pocit, jak bys mohla usnout navěky ^^ ovšem jaro právě vzkvétá, ty se nechceš dočkat léta? :) krásné, krásné jako tvé téměř spokojené přivřené oči. Loutna a klid a ty a tvá báseň. Bohyně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.