,,Světlo Večernice neroste ani neslábne.
Je mé a dám je, komu chci... jako své srdce."






Po rozpálených střechách...

20. dubna 2013 v 18:15 | Sarsorika |  Cvak!
Tajemství citrínových očí a snítka proseb poslaných po větru, ulpívající na konečcích fousků. Nezbedné sny z liduprázdných nočních ulic s blechami v kožíšku i sny se zatáhnutými drápky. Nejhebčí slůvka, vymňoukaná za hřejivých prázdninových večerů. Uchozené tlapky a čumáčky od mlíčka. Koťátka předoucí na klíně pihatého děvčátka. Sny spražené letním sluncem, jako mandle s karamelem. Kradmé sny v přímořském městečku, číhající u bosých nohou stánkaře s uzenými rybami. Toulavé sny devíti životů z rozpálených rezavých střech kočičího města...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Luné | Web | 20. dubna 2013 v 22:17 | Reagovat

Nádherná, kočičí slova..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.