,,Světlo Večernice neroste ani neslábne.
Je mé a dám je, komu chci... jako své srdce."






Uhelná křídla

26. listopadu 2012 v 19:03 | Sarsorika |  Zánět básnického střeva
Choulí se nad hladinou znovuzrozeni
v kuklách
z balícího papíru
dva motýli do sebe srostení

Na hladině nového dnu lesk
pro nevinnost
nadějí
okřídlen byl tvůj stesk.

Teď chmury tvé paměti
rozhýří
nebetyčné
motýlí rozpětí!

A prozření do bělma
lijí ti
ta netknutá
černá křídla, uhelná

A na té ladné peruti
hvězdná zář
zmocní se
vanilky příchuti

Pak v slasti skalnaté
já na okamžik
spatřila
Křídla sněhem zaváté

A až kříšťálový chlad něhu vysílí
v tu chvíli
jinovatka pokryje
padlá těla motýlí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jan | Web | 26. listopadu 2012 v 22:40 | Reagovat

^_^  ^_^ moc pěkné :-)

2 Parandelic | 27. listopadu 2012 v 20:06 | Reagovat

Čtu to a... Víš, nic mi nevadí ;D
Je krásná a jde vidět, že je tvoje!
To je užasný, čekala jsem ji takovou.. Méně upravenou!
Krásná, jen tak dál, jen tak dál :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.