,,Světlo Večernice neroste ani neslábne.
Je mé a dám je, komu chci... jako své srdce."






Splín

28. listopadu 2012 v 20:05 | Sarsorika |  Zánět básnického střeva
Splín do víček rekrutů ryl
bedra jeho drásá ozvěna
za nehty křehká slůvka slil
šeptem do naha svlečená.

Je milencem madame Agónie
pod rouškou pozbytých přání
a ukolébavku bez melodie
pěje za hořkého procitání.

Posedlost tarotem hýčká
dívčí těla šatí břečťanem
Sklíčenost klíčí na líčkách
po setmění i nad ránem.

Z řad žulových alejí
do neznáma smí tě odváti
však tvou esenci rozsejí
do tmy půlnoční piráti

A když se jednou poštěstí
upiš sebe sama, bídníku
stínu, co vyzývá na předměstí
k pouličnímu valčíku.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel | Web | 28. listopadu 2012 v 22:24 | Reagovat

Zajímavá. :)

2 Choki | Web | 30. listopadu 2012 v 17:25 | Reagovat

Fakt dobré!

Tvoja charakteristika v menu ma strašne zaujala, hrozne sa mi páči štýl tvojho písania. Som rada, že stále sa nájdu originálne blogy. :)

3 Christina | Web | 9. prosince 2012 v 9:54 | Reagovat

Úžasné dílo, slova uspkojily moje rty, které si s nimi pohrávaly na špičce jazyka a uši naslouchaly tomu krásnému duetu slov a rtů

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.